Moje splínová ...

Stávám se kořenem, svět se okolo mě míhá...
Najednou se potkávám v přáních po jiném prostoru
Klouzám v představách o pravidlech otupělých
Vidím se jak kráčím sám v moři snú

Kristaly sněhu tají v žáru zmatenosti
Jíst není potřeba, žízeň na sebe zapoměla
V chaosu otázek se bortí depozitář rozumu
Dnes nemám klid pro pár tónú, pro píseň

Hledáme se v souvislostech bytí a vzájemnost je kdesi v ústraní
Nejsem praporečník souladu, nemám štít rytířú kulatého stolu
Svým krokúm pro touhu spínám ruce k nebesúm
Nejsem a ani nebudu, plýtvatvajícím torzem v hře osudu...