Sláva, peníze a moc

Za těch starých časů,
tak dávno tomu jest,
muž bojoval ve válce
za svou vlast, svou čest.

Stál se zbraní v ruce
tváří v tvář nepříteli,
holt byla těžká doba,
to se věci děly.

Za těch starých časů,
tak dávno tomu bylo,
něco hrozného se stalo,
něco se přihodilo.

Na trůně seděl muž,
každý znát by ho chtěl,
král železný a zlatý
za své přízvisko měl.

Byl to mocný vladař,
proti šlechtě stanul
ve třináctém století
a bravurně to zvládnul.

Oženil se dobře.
Kus země sňatkem získal,
tak velké říši vládnul
a vesele si pískal.

Přemysl, slavný král
v bitvě nám všem známé
padl k zemi, už nevstal.
Jen z knížek ho teď známe.

Za těch starých časů,
kdo ví, jak to bylo,
zemřel slavný král,
na trůně místo se uvolnilo.

A opět další války
o majetek, o moc,
i dnes je tomu tak,
ne, není nám pomoc.

Za těch nových časů,
tak dávno tomu není,
my hledáme lásku,
žábu na kameni.

Je to jenom odraz
na hladině vodní,
odraz naší duše,
jež dávno už tu není.