Divný svět

DIVNÝ SVĚT

Cítím chlad – smrt už je blízko,
za pár chvil budu spát pod hlínou – tak proklatě nízko.

Je to opravdu smrt? Nebo iluze smrti pouhá?
Že by to byla jen konce mého touha?

Čekám a čekám, konec nepřichází ještě,
možná se dočkám prvního sněhu i podzimního deště.

Všichni jsme jen loutky na tomhle divném světě,
trápíme se a bojujeme v nám života dané metě.

Někdy chceme umřít, jindy zase žít,
je to tak divné na tomhle světě být.

Doufáme stále, máme svá přání, víru,
mnohdy však postrádáme to nejdůležitější – sílu.

Kde ji vzít a jak bojovat?
Smát se a za život děkovat.

Svazují nás obavy a strach,
jednou se tělo každého z nás změní v prach.

Žít či zemřít? Vybrat si musíme,
jestli se chceme narodit nikdo se neptal, tak teď žít prostě zkoušíme.