Přelstít smrt

Prší, šat smáčely Ti kapky deště,
zuby drkotají symfonii večera,
pár kroků domů schází Ti ještě.
Nesvítí lampa. Bojíš se. Jsi posera.

Snad v té tmě Smrt už brousí kosu,
nejistě se vydáváš vstříc osudu,
několik kapek krve kape Ti z nosu.
Vždyť stačí jen překonat tu Obludu.

Začneš si zpívat dětské písně veselé,
slyšíš zakvílení - to Zubatá se zalekla,
už nasazuje na tváři grimasy kyselé
a táhne zpátky domů, do Pekla.