Výlet

Do křesla pod lampou usedám,
na stolek šálek s čajem odkládám.
Z šálku line se kouř voňavý,
ta vůně odnáší mě do dáli.

Do hor kde rostou čaje keříky,
kde ženy a dívky nelakují si nehtíky,
protože každý den lístky trhají,
jiný svět snad ani neznají.

Než nekonečné pláně zelené,
keříky lidskou prací v živé ploty změněné,
co z dálky jak koberce vypadají,
jen cestičky na nich vzory vyplétají.

Dík tomu šálku jsem chvíli jinde byl,
do indických hor si odskočil.
Teď uvědomuju si na nohou papuče,
kde to jsem? Doma, v křesle vedle gauče…