Zelektrované nitě.

černé boty
dělají stopy v klubcích zelektrovaných nití
hodila jsem kloboukem
přes stovku takových
tři stopy zůstaly však na jedné niti
prská a šklebila by se,
nebýt nit

alarm si představuješ modrý či červený?
svůj význam to má
nitě vnímají víc než to
bludnými představami jsou však svázány
jen to necítím,
což představou je, dalo by se říct
není však právě to,
ten blíže neurčený pocit,
co je odezvou oněch bludů
svazujících nitě,
které kuličkami cvrnkají
po celém těle?
disfunkce, paranoia, kolaps
kdo vymezí normálnost?
pokud odpoutat se,
je příliš těžké,
je snad nasnadě přejít k dalším možnostem,
není droga prvoplánově k uvědomění?
satori přijde, o tom není pochyb,
však cesta zpět je to, co se zdá nemožné
proč však?
proč se vracet tam, odkud jednou
bylo nalezeno úniku,
proč se vracet k tomu,
co nazýváme normálním životem,
když právě to zabíjí přirozenost
ve smyslu čistého uvědomění sebe sama
jako kompletního celku vyššího záměru?
pochopitelným důsledkem zmařeného plánu
je dozajista náš život, tak jak ho vidíme
smrt je příčinou
a ztělesňuje dobro