Osamocená básnička

Osamocená básnička

Můj svět se mi bortí
Přátele odvrací ode mě tvář
Mé tělo se v křeči kroutí
Nevnímám bolest, lidi ani světel zář

Zalíbení našel jsem ve sklence
Toužím po lidech, štěstí a lásce
po Anetě, Verče, nebo Lence
Zatím přihlížím své osobní válce

Mezi duší a tělem, rozumem a citem
Mezi oslabenou vůlí a silnou beznadějí
Nebojuji s vámi, lidmi nebo světem
Bojuji jen sám se sebou v zajetí

V zajetí sebe sama
A té zpropadené sklenky
Tady už nepomůže nikdo, ani máma
Visím na vlásku a ten je tenký

Nikomu už nevěřím
Lidem, přátelům natož sobě
Možná mě potkáte, jak očima vás měřím
Vězte, to mi bude zase blbě