Spíš?

Spíš?...Spánek je můj hendikep.
Bez něj bych ale neutek, realitě všedních dnů.
Takto chodím volně do lidských snů.
A žiju tak jak chci jen já.
Vím moc dobře, že spát se má.

Spíš?...Spíš a já usnout nemohu.
Vidím tě jako předlohu.
Jsi krásný obraz i noční můra.
Jsi můj anděl i ďábelská stvůra.

Vždy vidím věci složitě
dobré i zlé vše je dvojité.

Spíš?..Proč o spánek já se okrádám
vždyť jednou usnu, to vím sám.
Ale než přijde ta moje doba,
do tvých snů já sebe schovám.
I když sníš, ať já jsem tam.

Spíš?... Tváříš se tak nevině.
Jsi anděl v rouše evině.
Proč vybral jsem s zrovna tebe?
Jsem snad ďábel co anděla svede?

Ne.
Jen ďáblův zplozenec.
Jsem had.