Jako skála
Jako skála
Anotace: Smutná o pocitech? Nějak tak...
Tělo tu stále stojí
Nehnutě
A davy lidí kolem plynou
Nemilých i milých
A tělo je vnímá,
i když se tváří, že ne
Tělo tu stále stojí
Nehnutě
A davy lidí kolem plynou
Jako kapky vody kolem kamene
A tělo stojí
Jako kámen
Jako skála
A říká si:
„Já jsem skála!
Já jsem Bůh!“
„Milí mí nezhynou
však nemilé uvidím.
Budou hnít v rakvích
a škvařit se v pecích.
A já tu stále budu
jako skála.“
Tělo se stále tyčí
neochvějně…
Přehlíží všechny kolem
Tělo se stále tyčí
pyšně a hrdě
a sebejistě…
A ti kolem se zdají
hmyzem být
Tělo má nos nahoru…
A táhne se za ním
Stále výš a výš
A někteří jím opovrhují
Jiní je za blázna mají
Ale kdo mu přijde k podstatě?
Do skály nikdo nevidí…
II.
A já sedím pod ní
Sedím pod skalou
A jsem i nejsem
její součástí
Nechce mě
Vězní mě
Ona je lež
A já pravda
Nutně koexistující
Navzájem se ubíjející
I když se nemáme rádi
Nemůžem bez sebe být
Jako ve špatném vztahu…
Protože když ona kope kolem sebe
Chvěji se
Když kope nemilé
Chvěji se vděkem
Když náhodou kopne milé
Chvěji se pláčem
Brečívám za ně…
A pak když ona vztáhne nahoru svůj nos
Já natahuji jenom ruce
Skálou můžou opovrhovat
Jiní ji za blázna mít
Ale co já?
Ji můžou přehlížet
Ale co já?
Vztahoval jsem jen ruce
A doufal, že je někdo chytí
A pomůže mi se zpod ní vymanit
Nestalo se…
Jak ona rostla
Já jsem se zmenšoval
Nikdo mě pod ní neviděl
Jen někteří letmo zahlédli
A vztažené ruce?
Můj kontakt s člověkem?
Nastal!
Když jsem se
pod čísi podrážkou
proměnil ve sračku…
30.1.2008/22:06
Hradec nad Moravicí
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Pravda je vidět pod lží pouze těmi, pro které je lež jenom průsvitná schránka bez významu...
27.03.2011 17:45:00 | Corax
Se vztažnou soustavou jsi mě dostal. No dá se to vnímat i tak. Používal jsem to jako připomenutí lidí, kteří stojí hrdě v proudu ostatních a tváří se povýšeně nad všechny kolem. Někteří se jich proto bojí, jiní je mívají za blbce. Přitom to ale často bývá jen slupka, kterou se chrání před vnějším světem, protože ve skutečnosti je v nich jen malá dušička. Ale když se ta chce zbavit slupky a ukázat přívětivější tvář, může to být těžké. Slupka nepropouští dovnitř, ani ven. Hodně pak záleží na vnímavosti okolí... Pokud vás dřív něčí bota... No ale to tam vlastně je...:-)
25.01.2011 12:45:00 | bloodysunset
Plný počet i pro tentokrát. První část evokuje něco jako sochu hrdiny, která zhlíží na to hemžení dole, a každý z nás by byl rád tím hrdinou a nejlépe nesmrtelným. A druhá... Jakoby vztah ke skále, ze které se socha zrodila, přestože je mezi lidmi velká, před skalou pořád malá a v podstatě bezmocná. Takové básnické převyprávění fyzikálního tvrzení "záleží na vztažné soustavě", asi by se dalo napsat.
22.01.2011 21:54:00 | J.U. Ray
něco v ní je.. zbytečně dlouhá pro mě, ale konec suprovní ;)
12.11.2010 13:24:00 | dream in emptiness