Makalu
Makalu
Anotace: Tak sem dávám básničku své mámy z jejího horolezeckého období, kdy sledovala úspěchy i prohry expedičního lezení ve světových velehorách.
Je modrá, bílá, krásná
Je vysoká, smutná i zářivá
Ve filmu k hlavní roli vybraná
Pyšná, krutá, modlící
Ti muži, co ji zkrotit chtějí
Srdce tvrdé i něžné mají
Krutost, pýchu ji odpouští
Stále o ni sní, a sní ...
Prosím, buď k nim vlídná
Dopřej jim ten pocit kouzla plný
Oni šťastni budou, ty bez viny
Tvá krása si jen větší lásku získá
.
Helenka, jaro 1973
.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jo v té době,to byli horolezci,vybavení nic moc,ale to srdíčko...
Díky za tak krásné pohledy.
15.11.2010 20:15:00 | Danger
Taky jsem kdysi psala poklonu horám a pohoří
/ asi bych to ještě někde vyhrabala/
velký respekt s krásou ducha od nich totiž sálá
a možná mi jednou pro ně srdce zahoří...
13.11.2010 19:11:00 | šuměnka
Je to vlastně modlitba k hoře aby ji mohli pokořit a pak se ji dvořit. pěkná a hodná máma - dobře ji z toho vidím.
12.11.2010 18:07:00 | umělec2
takhle to tam přesně v 73 vypadalo:)
je z toho cítit pokora
z hor kdy se ještě lezlo
dneska je tam za prachy vynášejí...
12.11.2010 16:46:00 | zenge