17

Bejvávaly takové doby,
kdy brečela jsi, pro lízátko
v tom věku kejvaly se ti zuby,
kvůli blbostem urážela si se nakrátko.

Dlouhé vlasy s dvěma copánky,
zářivé oči, šťastný smích,
cokoliv udělala bys pro bonbónky,
bavit se s cizími lidmi byl hřích.

Žádné starosti si neznala,
žila jsi v pohádkovém světě,
své oblíbené postavy si napodobovala,
nezajímalo tě, co kolem tebe kvete.

Pak nastaly tvé první obávané povinnosti,
s aktovkou na zádech vstoupila jsi do místnosti,
ocitla jsi se ve školním světě,
kde davy kamarádů provázeli Tě...

Z tvých marných obav, co se bude dít,
naučila si se všemu skvěle jako ostatní.
Postupem času, hračky si odložila
s úkoly za stolem každý den trávila.

Bleskovou rychlostí,
začala si poznávat tajemnosti,
vše trvalo dlouho a nešlo to zrovna snadno ani hned,
ale i přesto prožila sis tam nezapomenutelných 9 let.

Jedna éra školy za tebou,
ale ta nejdůležitější před tebou,
nastanou těžké chvilky rozhodování,
a následně nelehké seznamování.

Začneš o všem přemýšlet jinak,
utváříš si postoj a nadhled
už nejsi ten malý bonbónový maniak.
řešíš své okolí - hájíš se, že máš přehled.

Poznáš dosud nepoznané chvilky,
nenávist, lež, pravdu i své lásky
pronikneš do nočního života,
kde, ne uvšech cizích lidí proudí ta správná ochota!

Z kouzelného dětského světa,
rozeznáváš, co je realita!
Již nejsi dítě, čas nezastavíš,
tak se prober svůj osud neovlivníš!

I tak dnešek je jen tvůj,
jakmile půl čtvrtá ráno odbije,
připadáš si stará, tenhle věk tě zabije!
Neváhej, je ti sedmnáct...oslavuj...