Poslední psaní...

Poslední psaní...

Poslední píši vám dnes milá paní psaní,
poslední píši a již více nebudu psát,
nebude již vám chodit pošta za svítání,
pomocí bílé holubice kterou posílal jsem tak rád.

Poslední verše v sloky vložím,
poslední rým s námahou dotvořím,
pak vzdušné zámky co jsem stavěl zbořím,
a víckrát už v papír pero nevnořím.

Poslední piši já vám dneska pamflety,
poslední pečeť z vosku vytvořím,
poslední balicí papír od tety,
tohle je naposled,
víc se neodvážím...

Naposled okno otevřu,
dnes však holubice k vám neodletí,
vyskočím já a prsty rozevřu,
s bláhovou naději že to snad poletí,
že chodník se vzdálí,
a já v proudech vystoupám k výšinám,
občas i velké věci jen pádem začínám,
občas je třeba zřítit se do hlubin,
a to že je to naposled,
tím se vám v dopise má milá nechlubim.