Syksy

Paprsky podzimního slunce
neprohřejí zkřehlé ruce
teplý kabátek na krku šála
ještě loni jsem se smála

doma podzim kreslí stromy
však tady jsou jen holé domy
domy a pusté ulice
jsem tu už dva měsíce

smutek mysl bláhová
kam se bolest kam schová
pod špinavým světem
začalo to tímhle létem

nemůžeš čas vrátit zpátky
již se blíží mrtvých svátky
podzim přikryl zemi spící
oheň pozře vonnou svíci

listí padá za oknem
spleen se plouží každým dnem
barevný štětec podzimu
krášlí cestu cestu pro zimu

každý list co perla padlá
za oknem jen kytka zvadlá
utonulá v kaluži
kvůli hloupě směšné lži

vítr šustí v stromoví
nikdy mi však nepoví
proč tu musím sama být
přesto nějak stále žít