V náruči kotvy

Držím se kotvy a s ní
klesám do hlubiny.
Barví se do odstínů nebarvy
Jen já a kotva si vyprávíme
Ona pevná,já zlomená letka
My si rozumíme.

Jen já a kotva spolu
do hloubky se nesem
říkám jí příběhy
Ona skrz ocel chvěje se potem
Držím se jako stvolu
Dámy konzervativní
Zpívá mi ukolébavky
Tišší mě, až nekřičím
Jí dnes naslouchám jen

Má pevné paže
A pevně stojí i v zemi
pohyblivých písků
Zatímco šátrají Mé ruce ve tmách
Mé vlasy po větru jak po žebříku
nahoru se řítí
Mé oči hledají hmatatelné body
Záchytu
Stíny útulných zákrytů
Když jako armády jakýchsi pístů
Drtí mě světa pěsti
Kovová kotva mi cestu klestí
Žraločími lesy
Jen já a kotva si rozumíme
Jak mě zná
Jak se hledáme, když sebou pohrdáme
Křičíme nadávky na cestě po existenci
Ale každý koho vítr s ohněm znásilnili
Hledá svou kotvu
Svou cestu do hloubky