Jizerské Hory II.

Víkend

…...........pozvání známých jsem přijala,
do milovaných hor se vydala.
Za těch pár let se tolik změnilo,
jen jejich kouzlo nepominulo.

V Jablonci už mě čeká Karlíček,
pořád má na bradě dolíček.
Širokým úsměvem mě uvítal,
do náruče mě hned vzal.

Chrlí na mě otázku za otázkou,
ani nestačím odpovídat.
Překvapení prý pro mě má,
zvědavostí jsem celá napnutá.

Chaloupka opravená se na mě směje,
srdce se mi chvěje nedočkavostí.
Ve světnici s krbem žhnoucím,
se spoustu lidí na mě hroutí......
kamarádi od dětství.


Kde se tu všichni vzali,
Dana, Hanka,Jiřka, Nely,
Honza, Jirka, Michal, Jarda
s ním i jeho sestra Janka.

Tolik si toho chceme říct,
pořád chceme klábosit.
Karlíček zavelí, už je noc,
tak hybaj na kutě, zítra nás toho čeká moc.

Vstáváme brzy, nechce se,
co nám dnešek přinese?
Maxov se halí do mlhy,
otvíráme vzpomínkám závory.

Pohory na nohách, batohy na zádech,
trochu se mi tají dech.
Královka, Josefův Důl, Karlov …...
tůra po hřebenech vzpomínek.

Večer Karlík vytahuje promítačku,
ze starých diáků se na nás smějí děti...
jsme to my....... od mrňat až po puberťáky,
nejeden z nás má v oku slzičku.

V neděli vyrážíme na Ještěd,
ještě jednou se podívat na panorama hor.
V „raketě“ společný oběd, poslední vzpomínky,
objetí, polibky a slib, že za rok
…...........se sejdem zase a bude nás víc !