Pokvetu

Já
tělo na rány
srdce na střepy
duše na drény a na obvazy

Já
sám stvol bolesti
pokvetu
květem
odpuštění

Ať si ze mne vezmou
co chtějí
Ať ze mne nechají
co nechtějí
Ten odkopnutý zbytek
si vem ty, Bože, zpět
A má ať je jen
ta vždycky všude a ve všem
všudypřítomná
bolest

Půda ze které porostu
Domov do kterého složím hlavu
Osa srdce jíž se budu dotýkat
jako struny

Protože jinudy
a jinde a jinam
se schoulit nelze

Vždycky to tak bylo
Vždycky to tak bude

Z té bolesti
pokvetu hořkým květem
odpuštění