Sýkorův most..

taky se s tím často potýkám,ale vždycky vím že je to srabáctví...můj otec se pokusil a akorát nadělal víc škody než užitku...nehledě na mé duševní zdraví-našla jsem ho a nic moc..

19.11.2010 14:17:00 | la loba

protože mě to občas samozřejmě taky napadá a důvody by se nehledaly dlouho, zaujal mne na jedné internetové diskusi názor člověka, který se o ukončení svého života opravdu pokusil... a náhodou to (nechtěně) přežil... a žije, má rodinu... napsal (zkopíroval jsem si to):

"Každý inteligentní člověk má sklon k sebevraždě už pro to, že chápe, že každá věc rozvedená do důsledků v podstatě nemá smysl."
a
"Totiž sebevražda vypovídá víc než o sebevrahovi o jeho okolí. Pokud člověk nemá pro koho žít, pokud mu ostatní lidé nechybí, nechce s nimi tento svět sdílet, těžko se na něj za to zlobit. Jak chcete někoho donutit cítit to, co vy chcete, aby cítil? Můžete ho k tomu jedině motivovat.
Ale rozhodně ne výčitkami nebo zodpovědností - to je naprostá blbost a tím jej jen ještě více motivujete k sebevraždě."

Souhlasím s ním. A ani ty si za nic neber zodpovědnost. Když je člověk zrovna v koutě, nemůže na sebe pokládat ještě další závaží svrchu. Žij tím menu, jaké je zrovna k dispozici a nekoukej po cizích stolech, někdy to bolí.

Všechno je přechodné a změní se to. Nabídka bude jednou lepší. A lidi, co jim na tobě záleží určitě jsou... jen je možná zrovna nevidíš, nebo to nedokážou tak dobře projevit.

Například mně by bylo líto, kdybys nebyla už jen proto, že tu trapně sepisuju tuhle sáhodlouhou nudnou spatlaninu, po který se stejně budeš ať se budu snažit jakkoli cítit jen hůř, takže je to všecko v háji, všechno jen pokazim, jsem na světě zbytečně...
hmm, nedáme hromadnej seskok? :DD

ale mám to k vám daleko...

18.11.2010 00:36:00 | drsnosrstej kokršpaněl

Strach je přítelem, ale jen do té doby, než se otočí a stane se nepřítelem.
ST

17.11.2010 22:53:00 | Denael