Listopade, pamatuji si...

Listopade, pamatuji si...
ne tak dávno, přec kdysi.
Kostra hrudi téměř puká
né rosa, ale pravý déšť ve tvářích,
lavina mas i ve vzpomínkách leká
kabáty podšívkou navrch,
co chodí v ulicích.

Listopade, Ty je znáš...

Ideály zmrzačila realita,
vysněná budoucnost ohryzaná na kost,
ruku, co zvonila klíči podpírá hůlka.
Listopade, vyčaruj pevný most !

Vysoko, vysoko nad řekou špíny,
já ho přejdu, mysl očistí mi,
obléknu háv smíření a půjdu.
Pak klidně spát budu...