Vzduch

Je jako vzduch
unášený hudbou léta
do krajů vodních mlh a par,
sám bez dechu

Je pro mě vzduchem.
Kdo bez vzduchu může žít?
Komu patří?

Možná chvilka nádechu
štěstí, láska
pak zase odlétá
mezi listy stromů,
do peřin

Je jako vzduch,
tak lehký,
opojný,
svůj
a sám

Je všude a nikde,
každý ho zná
jenom tuší,
využívá
bez díků

Je mým životem,
důvodem proč žiju,
díky němu žiju,
miluju ho

Je jako vzduch,
nikdy můj...