Nultá vteřina

Sklenice vína
mžourá na mrtvém stole
a nikdo neuchopí stopku studenou
od prstů lhostejných.

Jen z dálky doznívá
ozvěna písně rasů
kteří nedopili poslední krev
utracených beránků
v nebi i na zemi.

Plíseň podzimu dnes hrdla zasype
notami půlovými.

Výkřik těch
co osud utratil
ale nechal žít
rozpárá lesy svým svitem tónů
vysypaných ze sametu černého jak noc
a dozní v uších věčně hluchých
jak v hrobě šepot červů hladových.