Poslouchám své vnitřní ticho
které přesně strefuje se
do srdce
zářezy na střence
pletence vlasů nechám dýchat
smutkem mlžných rán
dám splínům jejich čas
k opředení mne...podzim i zima
mnou jde...šedavě...
ST
21.11.2010 18:39:00 | Mbonita
jsem opadaný strom, v podzimním hávu zahrada
má duše zní teď v moll jako rocková balada
ST!
21.11.2010 17:00:00 | hašlerka