Jedno tělo - žádná duše, tolik duší - prázdná srdce

Při výdechu tmy
svět tváří se uzavřeně.
Strnule v jejím závoji
leží.
Vyčkává.

S pláčem bezslzým
a se snahou dospat život
ty - duše, která patří andělům,
stoupáš.

A oni myslí, že je nevidíš:
Z dešťových kapek
si do očí
nalepují slzy.
A na místo srdce
žhnoucí led.