..ten čas se hrozně loudá..
..ten čas se hrozně loudá..
vešel jsi do chrámu
kam se moc nechodí
rozsvítils malé nebe
a přikoval oltář k zemi
modlil ses
tak jak to umíš
snad i přání vyslovils
vrátil ses
přijmout rozhřešení
či snad
rozdat potěšení
jenže
měsíc se zatím rozpil
do nočního sametu
vykouzlil pár stínů
a ty ses v nich rozplynul
ztotožnil se s časem
co se tak hrozně loudá
*
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Vešel jsem do chrámu
kam už skoro nikdo nechodí
rozsvítil hvězdy přikované na podlaze
a ukřižoval sebe.
Modlit se?
Nemohu.
Jen poslední přání si zašeptám
jako vrtoch starce jako potěšení
z rozhřešení.
Slunce laškovnou hrou stínů
protrhlo oponu splínu
a já
rozplynul se v čase
co prchá
zběsile.
15.12.2010 21:14:00 | WhiteSkull
"ta báseň je hodna zveršování"
zamyslil se starý bard,
ten čas, co se k zemi sklání
v stínu sametových gard,
o loudavém půlměsíci
v oltářní jak vstoupil rám,
hodil by se pes vyjící
když rohu očurává chrám
bez modlitby, rozhřešení
zveršovat to malé nebe,
jak sladké je to pokušení
však starý bard to sotva svede
:-(
Jiří senior
30.11.2010 15:32:00 | j.c.
Nevím, co říct, je to moc krásné, když jí čtu, vyplouvají napovrch různé myšlenky...povedla se Ti..ST
23.11.2010 22:23:00 | Sladkalu