kataplaze mámení

Svatojánské mušky v olejové stoce se stopí,
kde zalévá se jitřním blahem skupina stop,
sama ve vůni brojí,
kde v divočině skoupí se hluboký dech.
Starosti svatí,slynouce se v břeh,
a v památce mojí, v zákoutí se svlék.
Tiše brouzdá po hnojišti tichém blaha svět,
v samotě dlí, jediný mého srdce květ.