Komtesa z krabičky

Komtesa z krabičky J.Bíč

V dřevěné krabičce ukryté na půdě
V domečku babičky našla jsem šperk
prstýnek stříbrný jež patřil Gertrůdě
Zemřela v stejný čas jak slavný Berg

Omšelá fotečka ni krásu nevzala
Komtese jenž svůj zjev dávala v plén
Je to prý příbuzná, kterou jsem neznala
Vypadat jak ona byl by můj sen

O přízeň její prý vedly se souboje
A ten kdo vyhrál tak platil ji drink
Korzety nosila, na prstě ring
Většinou jezdila na koni bez oje

Prsten byl zdobený překrásným rubínem
Panenská příroda poskytla jej
A u něj začíná milostný děj
Který byl nejlépe popsaný Erbenem

Když jednou bez šatů tělo své smáčela
V rybníce, který svou čistotou čpěl
Potulný kralevic v keři se chvěl
To, že ji sleduje ona však věděla

Sundala kroužek svůj do vody hodila
A řekla když mi ho přineseš zpět
Můžeš mě políbit, prstem hned značila
Místo kam jeho rty měly by spět

Kralevic dychtivě do vody vrhnul se
Zapomněl, že nemá plavání um
Komtesa čekala horizont nehnul se
Zbyl tam prý po něm jen rákosů šum

Desítky mladíků svoji smrt podniká
Pro ňadra pro ruce pro její ret
A jedna z posledních vyřčených vět?
Proboha, vždyť je to
manželka vodníka!!