Mé soukromé prokletí
Mé soukromé prokletí
přinesou křídla havraní,
složím si mozaiku
uplynulých dní.
Schoulím se noci do dlaní
a přivolám své
soukromé prokletí.
Chci probouzet se každého rána
všemi bezmezně milována.
Proto upsala bych duši ďáblu,
na bárce přeplavala Atlantik.
Rozdala bych poslední co mám.
Náhá šla bych krajinou
bosky s myšlenkou jedinou-
být všemi milována.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Možná je to opravdu prokletí... ;) Pokud by byl člověk všemi milován, myslím, že by si toho dostatečně nevážil. A jak bys poznala co je láska, pokud bys neznala nenávist... Souhlasím s Mourkem, je důležité najít toho "pravého" nebo spíš ty "pravé" kteří Tě budou milovat. A toho, že bys je nenašla se nebojím. :)
25.01.2006 08:09:00 | Obyčejný básník
nahá krajinou kedy chceš choď
len nech ŤA nevezme pirátov loď
lebo tam na tej pirátskej lodi
tak ako v živote inak to chodí
24.01.2006 12:17:00 | džemo
Znám, ale takhle krásně bych to nenapsala. Díky za Tvé komentáře, na Tebe nemám.
17.01.2006 14:41:00 | Bunny
Někdy všichni jsou spíš k pláči
na milování dva úplně stačí...
Chtěj probouzet se do každého rána
jenom tím pravým bezmezně milována.
16.01.2006 17:34:00 | Mourek
moc moc emotivní!a krásný!jsi hodná dušička, jak mi řekly tvé básenky, a chceš aby tě každý bral, protože ty každého bereš? jestli je to tak, pak jsem mívala taková přání, ale teď mi stačí, když mě milují ti, u kterých o to stojím...vždy´t víš, jak to je, a Cecilka má taky pravdu:-) ale máš u mě stovečku
16.01.2006 12:39:00 | Markét
No jo, já jsem jen chlap... všemi milována jsem si představoval úplně jinak než Cecilka... smíích. Ba ne, moc krásný je to. Hladivý. :-))
16.01.2006 12:33:00 | Buližník
Když lidi kolem sebe miluješ,
už tím si jejich lásku dáváš...
víš to... proto tak se slovíčky čaruješ,
že je z nich cítit nesmírně "mám ráda"... :o)
mávám na dálku! :o)
16.01.2006 11:34:00 | Cecilka