..nejšťastnější jsem..
..nejšťastnější jsem..
Anotace: v inspiraci la loby / d.ě.k.u.j.i. / a spousta toho schází, však z dlouhých básní mrazí..
když nitro mé se smíchem třepotá
a malí motýlci mi břicho šimrají
když nepohorší druhé nahota
s kterou se odevzdávám větám potají
když strom ověnčí kapky krůpějí
a vznikne dílo, které se mu líbí
když zem už konečně si lehne v závěji
a stvoří čistotu, co světu dlouho chybí
když muzika mne chytne srdce silou
a proud čehosi tělem projede mi
když od svých přátel vnímám auru bílou
a vytvoří se prostor pro zázemí
když sýkorka mi ťukne do oken
a já si uvědomím, jaká je to něha
když noc svým toužením má slzu pod okem
a já pak vedle malé bytosti si spokojeně lehám
když měsíc pohladí navzdory dálce vlasy
a slunce do červánků jemně vyráží
když rty se ochutnaj´a kordy svoje tasí
a tělo klidně schoulí se druhému do paží
když v klusu koně voním já i on
a trápení se změní na pocity štěstí
když v horoucnosti slyším cinkat zvon
a obtisk lásky pár chvil přetrvává na pelesti
když cítím voňavost všech mimin v zrození
a vzedmou se mnou city jako bouře
když jen dík náznaku dochází k vzrušení
a potom k pomalé a jisté citovzpouře
když silně slyším moře šumění
a dýchám modrotřpyt v tisíce odstínech
když spřízněné se duše najdou v básnění
A když mi jeden muž svým Já až bere dech…
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
píšeš krásně, tvá něha mě uchvacuje a uvědomuji si cenu těch maličkostí věnovaných, děkuji ti za to..
26.11.2010 16:45:00 | zelená víla
Málem jsem zapomněl (a přitom můj komentář zní jako mentorování, ale věz, je jen výj(/l)evem vnuknutí, které se ke mně dostavilo z tvých veršů): Jsou to nejkrásnější a nejpoetičtější řádky, cos tu v poslední době nechala.
26.11.2010 08:22:00 | Špáďa
¨
Šťastná buď!!!
Avšak ne s kdejakým motýlem,
co krouží toliko za týlem
a líbá ženám zlatý lem,
by ovládl je pahýlem.
Všude je štěstí nadosah!
Stačí by jeden správně hráb
— ale ne s rukama na kosách! —
aby i občas zatáh dráp.
* * * * *
Ať s mužem nebo se ženou
fajn je mít duši spřízněnou,
nátura kdo je ponurá,
tomu se hůře seženou.
Kdož žijí život bez duší
(spřízněných), tak ti netuší,
štěstí že strastí přehluší,...
k záhubě snadno se ženou.
Hádat zkus, proč vítám na Liter,
z něhož čtu raději nežli z knih!
Duši tam mnohou mám spřízněnou...
Tys pro mne, šuměnko, jedna z nich!
25.11.2010 20:30:00 | Špáďa
nejšťasnější jsem,že žiju
vodu průzračnou dlaní nabírám
otírám štětec o kalhoty
když maluju slunce kontury
mazurku tančím v náruči
lásky své
a křupavé rohlíky k snídani mi voní
proč šťastná jsem
pro ni..pro tu chvíli..že jsem..
v sobě i v něm....
ST
25.11.2010 13:23:00 | Mbonita
Nejšťastnější jsem,
když s ránem voňavým si stojím na zápraží
a slunce do rosy duhové barvy vkládá..
když řachlá nálada se jak bacil přenáší
a vidím blýskat smích v očích těch, co mám ráda..
když můžu prostřít stůl a u něj je všem milo
a nikomu se nechce vstát a jít..
když cítím doteky, co vládnou jemnosilou
a kamsi pod kůži vpisují blahobyt..
když vzácné souznění se v melodii mění
a pak ji zpíváme v jediné tónině..
když shůry odpověď přijde na to, co nevím..
krásné je vědomí, že k sobě patříme..
:o)
25.11.2010 11:00:00 | Cecilka
Ať jsi šťastná každým dnem
doplní se kousky, co Ti chybí
život stane se sladkým snem
nezamrzne, ani kdyby
rampouchy přišly z nenadání
Tvé srdce žárem tání
-je ve vodu rázem promění:-)))
25.11.2010 10:50:00 | CULIKATÁ
I dlouhých básní je třeba
tak jako k žití voda a chleba
a jako slunci modravé nebe
v dlouhých básních dáš i kus
**sebe**
-------ST---
25.11.2010 10:31:00 | Květka Š.
Přehlídka slov
a vytříbenost Tvého citu
Dává mi po ránu
úsměvy do rtů
a hladí jako slunce
když s jarem lehounce
vystrkuje růžky
:o)
25.11.2010 09:19:00 | labuť
je to nádhera,
neznám slova krásnější,
když rovnou od pera
ze zvedá vášeň a láska vezdejší ...
25.11.2010 06:40:00 | nejsembásník