Ledová

rozpustilé kapky
klouzají se z
tvářiček mráčků
hrají si, která
sebou první pleskne
a vpije se do
prochřadlé hlíny

. . . .

popraskaný obraz
z ledových jinovatek
hraje do očí
melodii štiplavé
královny zimy
a chodci před ním
poslušně sklápějí zraky

. . .

v postelích s nebesy
zahřívají se milenci
v zájemném tření těl
a líbají se jazyky,
které jsou nezkrotné
jako zamilované kobry,
které jsou v sobě omotány

. .

a zima v některých srdcích
klesá pod křehkou náladu
i přesto, že každý je milován

.

...a někoho to zevnitř trhá...