ad vento di coda...
ad vento di coda...
a já si kroužím
andante ve vývrtkách
trochu mračně namodralý
nebeským polem
zanořený v myšlenkách
když tu náhle
proletěla kolem
na viole
a řídila smyčcem…
větrovod
mi potřel místa
intenzivní vůní
a pomalý urychlovač
začal působit
tam kde pulzuje tekutina
co udržuje život
za ušima
i na vnitřní straně
zápěstí...
na krku měla šperk
plný příběhů
a pak mě šťouchla
tak trochu rozmarně
do ucha
že já zůstal stronzo
jako neúplná socha
s odlomeným lalůčkem…
po dalším doteku
jsem se rozlít
docela celý
vzdušnou skříní
do malých kousků
vykroužil číslo
velkými písmeny z palců
a ona mne spojila…
Má spojovatelka…
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
"proletěla kolem
na viole
a řídila smyčcem..."
ale, kdybych měl ty skvosty vytrhat všechny, moc veršů by v básni nezbylo
21.12.2010 07:58:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Sníh paprsky odráží
A já si šumím notována
ve violovém klíči
a zabývám se vizáží
když míjím náhle pána
co ve vývrtkách křičí
že dotknu-li se
tak rozletí se
do kousků malých
A mě napadne: zda-li
co říká, může být?
A šťouchnu rozmarně
jen, bude-li to působit
alespoň výtvarně…
29.11.2010 13:14:00 | šuměnka
Není nad to se krásně proletět...ovšem,kdeže ti to pulzuje ta tekutina?:)))
28.11.2010 15:56:00 | střelkyně1
točím se ve víru
lento,moderato
i vivace
krajková sukně jedno kolo
haló...pane
jakým směrem letíte?
na molo severu..či na jih
tác koblih nadýchaných cukrem
mám
dám vám jednu...
třeba i víc..
jééé..střevíc mi uletěl
chytíte mi ho
za špičku
udělám kličku a jsem
u vás s díky
spojovací triky sice neznám
ale i tak...vám děkuji
za všechny vznášející...vzduchoplavce
snílky i dravce hrdé...
ST
28.11.2010 14:26:00 | Mbonita