Quo vadis...

Kráčel jsem hledat lásku
Místo toho jsem našel mísu smutku
Nemohu odolat pokušení
Některých skutků
Život již beru bez předsudků

Kráčel jsem hledat štěstí
Ale nebylo tam nic
Zase oči pro pláč
A na tváří výraz neštěstí

Kráčel jsem hledat
A nic jsem nenašel
Leda tak sloní trus
Byl krásně vysušený
Tak jsem aspoň oheň udělal
.
.
.
Už asi nebudu kráčet
Nikdy a nikam nemá to cenu
Celý život budu hrát
Se samotou na schovku
A jí se pokaždé podaří
Mě zapykat...smutný to úděl
Ale tohle je osudový poděl