..bídná žena..
..bídná žena..
Zoufalost noci spolu s ním
/ a ač se na to neumírá /
tas posmrtných už cítím zim…
Má bolest zas mě pěstmi bije
/ za slova slzí vodopád /
Nechci psát Vám své litanie
Nechci tu takhle žalem řvát
A přesto křičím do té noci
tím tichým řevem zoufání
Aby už zrak můj ve mně procit
že mě něha už nechrání...
Radš odženu ji teď a tady!
Než zničila bych její smích
Jsem žena bídná! Bez dohady!
A příliš vzácný pro mne hřích…
Já jsem ta bída bědných světů
A svět zas bídou bědů mých
Nač žalem ničit další větu?
Už hrany zásah nitro ztich´…
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
mám ráda naléhavost slov, pocitů.. jakoukoli.. mám ráda ,když ji někdo umí protnout.. tobě se to skvěle povedlo
30.11.2010 22:15:00 | zelená víla
Ta bolest..asi občas musí se do nás zakousnout aby pak o to krásnější nám připadala radost a štěstí..ale rozežírá někdy duši jako rakovina...určitě bude zase líp!!!! Ale asi nejsem moc dobrý rádce..sama se v tom někdy plácám ach jó!
29.11.2010 17:23:00 | xoxoxo
Smutněnko, slyším smutek šumět
až z toho srdce zabolí
chtěla bych lék vyčarovat umět
ať Tvou duši ihned zahojí.
Tak posílám alespoň pohlazení a kamarádské objetí.
Krásně napsané verše.
29.11.2010 17:13:00 | CULIKATÁ
Hledej muže s moudrem v čele,
co nabídné teplé tlapy,
ten by moh být léčitelem,
na srdce i na útrapy.
Muži, co si říkaj chlapi,
ti se chtěj’ jen rychle napít.
Budeš potom chvílema
muset řešit dilema:
Jestli přijde chlap —
Odžeň, nebo lap?!
29.11.2010 13:41:00 | Špáďa
drsně skutečně naléhavá
29.11.2010 11:35:00 | Lilien
tady máš..ruku mou
opři se o ni
nezvoní už led
já topím tu pro tebe
nebe blankytné ti prostírám
do vázy květiny nesu
cítíš tu vůni...
léčí bolest srdce
vůní meduňky,mařinky i vřesu
hladí duši raněnou
co na kolenou klečela a prosila
o kus štěstí
já vím,že šlechtí Tě
vše co královnám ducha patří
tak nekkrvácej na prahu
seber odvahu
a pojď dál...
29.11.2010 09:49:00 | Mbonita
Zoufalost
Jde jednou tiše, largo, šeptem
zlé budí vášně, zdupe mír
jako krysař jdoucí městem
zlobu co z temných láká škvír
Zas jindy skočí predátorem
ve chvíli, kdy chceš s něhou dlít,
jak tajfun prožene se dvorem
vyžene lásku, víru, klid
Svým vitězstvím pak opojena
zákeřně další strojí lest
Kdo terčem je? Ta bídná žena,
za něhu, lásku její trest
***
Jiří senior
29.11.2010 08:42:00 | j.c.
To není žena bídné duše
To jenom neštěstí
ji v srdci svauzuje
Stačil by jeden
lidský dotek
A bolest z těla
rázem odpluje
29.11.2010 07:38:00 | labuť
To srdce ženy slzy roní
a není tichý tenhle pláč
já poslat chci jí pohlazení
a smutek vyhnat na pavlač
vrátit smích... v mé moci není.
Nádherně napsané
ST.
29.11.2010 06:35:00 | Kapka