Kosmos

Kosmos

V igelitových obalech
Po vzoru Otců poutníků
Vkládáme do úst ponížení

V řadách vedle sebe
Naše podpatky drtí kusy jídla
Vyzvracené z našich útrob

V igelitových obalech
Vrháme se na sebe
Protože pod sluncem je tma
Naše oči svítí šílenstvím

Křičíme své zoufalství
V našem soukromém kosmu
Kde neexistují bohové

Spoutáni naší paranoiou
Snažíme se tančit pod svitem měsíce

Pobláznění
V jednom stádu
V jedné děsivé myšlence
Kusy v igelitovém sousoší

Stojíme zpříma
A snažíme se dokřičet
Z našeho soukromého kosmu
Do kosmu druhých

Abychom zachovali druh
Aby srdce tloukla
A naše kosmy mohli žít klidně dál