Nic proti poryvu

Nic proti poryvu západních větrů,
před nimiž nechrání ani pár svetrů.
Vždyť foukat musí - znám jejich směr,
jenom se nepouštět do lítých her...

Dnes je mi bídně a je mi tak skvěle,
co luna zářivá ubývá směle.
Bez toho svitu nemohu žít,
nesnáším vítr, jenž chce se skrýt!

Nesnáším vítr jenž bere mi dech,
nesnáším větrné útoky blech!
Ten klasik století, ten mazel vzduchu,
dopřál mi vidu, přál by i sluchu -
Tak jako většinu poctil svým hlasem,
jen kdyby nemusel zápolit s časem...

Jaké je řešení, jak chránit uši?
Dnes už to vím. A TO se sluší?
Ne, měsíc krvavý nestisknu v dlani,
nezradím pána, nezradím paní!
Máme ty tendence, cítím to - věru,
já se však nesvezu v tom temném směru.

Vězte, že vícero chutí nám skýtá,
ten vřelý cit, co člověk vítá.
Výměnou za duši předmětu lásky,
dá se snad uniknout zrádnosti sázky.