Sedím tiše v lavici modrým očkem pokokuji
milou tvář hledaje mezi všemi
Aspoň nějakou si říkam aspoň nějakou vedle sebe mít
mohl bych nejťastnější člověk být
Jedna tam přece je ale je jako hvězda v dáli
vidíme jí ale dotknout se jí je úkol nadlidský
Tak budu jen snít a tiše doufát
že sní se budu na hvězdy koukát
A tak končím svůj krásný sen otevřu oči a pokukuji jen....