R.V.

Styx, ta řeka zapomnění
Charón tě po ní převezl
do věčné říše snů
Zpátky se vrať-
a odhrň zatemnění
Já vím, že Styx je bez přítoků
a už se nezmění

Lačná čerň vody
zlákala tvou duši
My slavíme teď hody-
já v černém...ohromně mi sluší

Však srdce mé mi stále buší
a nemám východisko
Proč mi ta černá tolik sluší
a dře jak vítr o skalisko?