Náš svět

Kouřové signály,
jak od strýčka Alberta...
Přehlížím,
pro vločky studený....

Šeptáš mi do vlasů,
a v očích máš tisíc divokých plamenů....
Bojím se, ach bojím,
že jednou mě sežehnou docela celou...

V krvi nám koluje rum,
i štěstí v té naší citové kalamitě....
A já,
sesbírám ty střepy co znamenali svět.....

Jednou určitě,
ach, docela určitě....
Budeme zase stát,
pevně na nohou....

A v kapse,
si poneseme ten náš svět.....