taková nostalgická vzpomínka na nostalgický vzpomínky všedních dnů

Bob Dylan a skok dopředu
aspoň o pět kroků
na chodníku jakoby chodím
ale doopravdy jsem v Polsku
na těch širokejch cestách
se žvárem přilepenym k retu
foukám si kouř do očí a nosu
takže nevidim že vlastně stojim
na zastávce v centru hemžení
a hamižnění a dobíhání, čekání
ale je mi hezky
aspoň na chvíli