nic s ničím nic bez ničeho

Slova míchat
hlasy vnímat
křičet lehce
je mi špatně
zvracet pod gauč
viset na truc všem
klerofašistickejm
sfetovanejm holubům
nesnášim holuby
na půdě
i na zemi
jsem smutný
na veselce
do rytmu volající melodii
kterou jsem snědl
i s topinkovačem a
možná je to fajn
nic s ničím a
nic bez ničeho a
všichni neotřepaný lidi nad smutkem,
smutkem jménem štěstí,
vzdychaj
harmonii hvězdám
kohouti už nekokrhaj a
právě teď
nemá smysl vůbec nic,
až na to málo,
co nezbylo vstříc
zbytkům krásy
již vina náleží a
nezbylo nic ani z naší krásné nevinnosti
jsem jako prací prášek
jsem marihuana
i zmatek ledový
klid a vášeň ,
jsem ten co ruší ticho
i hluk
a ten co brečí bez slz
a křičí v slzách
kde jsi
klide z Chaosu,
noční lampo,
ranní hluku z
údajně nekončící noci;
to světlo
mě ztrácí...