Čajovna u Džoudyho..

Prokvetlá chvilka vodní víly
cestou klidu..v závějích sněhu
Šachová partie vyhraná..nad sebou
Nohy ješte zebou..z venku
Víla tančí do mých snů
v tom teď neotřelých večerů..
Než vodopád pocitů zaplavil den
..a na klavír někdo mi hrál
Jen pro mě, pro můj dech
Věnovaný do krásy tónů
Taje led..
Hřeje myšlenka na nebe,
pocity..co směřují do Tebe
A sníh okolo každého kroku
Mlčím tělem svým..
Dál klavír mi zní
Housle, co přidaly se k pouti mý
Kroky mi vem a věnuj mi dárek
..tvého jasu, času co utichá
v malost jemného nic
Znamená mnohem víc než..
závěje u silnic,
které jaro odklidí
a vše promění v touhy,
co neschováš do slov..
Sedíš..si jen v dotyku světla
očích Tvých..jemně přivřených
Taje opět sníh..
a za ním..věčné Já jsem..