Křivky noci
Křivky noci
nebo ve tmě
jenom cvoci
říkaj: Veď mě!
Jsou jak vítr,
co mrak žene.
Nejprv slíbí,...
potom: Že néé!
Jak meteor:
Možná zhasí.
Žádný teror...
A vtom!: Tasí!
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Mám radost, a opravdu upřímnou,
když v komentářích pode mnou,
pod malým dílečkem novým svým,
fakt skvostnou báseň objevím.
Sám, přiznávám se, — a nejsem zpitý —,
že z toho bývám rozpačitý,
když někdo k mému komentáři
napíše, jak mé verše září.
Zde však ta krása z modré až tluče!
Neříct to nahlas, byl bych mučen.
Svědomí velí, že bych měl (holt)
veřejně šuměnce vzdáti hold!
05.12.2010 01:06:00 | Špáďa
křivky noci
oko rybí
genius loci
stejný chyby
dělaj cvoci
(z lásky) kdyby
křivek nebylo
bylo by nás to(tu) bavilo?
04.12.2010 09:42:00 | zenge
na konci má být:
"že křivky ženské též jsou zvoucí…"
vidíš, jak jsem z mužských křivek vykolejená :-p
dám to taky jako báseň, tahle řetězovitost se mi na Literu asi líbí nejvíc...
04.12.2010 07:53:00 | šuměnka
Já mužským křivkám šeptám v noci
Přes den mi často v mysl vletí
Snad jsem i cvok / na druhou, třetí
Však chci, by vedly, v mnoha krocích
mne tam, kde vítr mrak svůj žene
tak kde se tráva zelená
by v síle, když jsem znavena
mnou pronikly, ať zapomenem…
A slibovaly hory doly
a daly ještě mnohem víc
a pronikly pak bez hranic
až tam, kde rozkoš sama volí
má-li to smysl gradovat
a navíjet to na soukolí
či jenom sen si uchovat
/ a skutečnosti sfouknout z polí /
Já mužským křivkám šeptám v noci
Má touha sama city píše
Až z hloubi nitra, ze své skrýše
že křivky mužské též jsou zvoucí…
04.12.2010 07:43:00 | šuměnka