Příběh o slečně poezii.
Příběh o slečně poezii.
Poezie byla pannou,
dům od domu chodila,
do ložnic chtěla být zvanou,
aby radost plodila.
Okovy jí nasadili,
pás cudnosti připjali,
za katr ji posadili,
...co rukojmí zajali.
Poezie churavěla,
panna málem skonala,
jak věchýtek se jen chvěla,
jen když pannou zůstala.
Dobrá zpráva, literáti,
pro muže i pro ženskou,
má-li plodit, ...radost dáti,
nesmí zůstat pannenskou.
Má-li krásná dítka rodit,
nesmí v hladomorně tlít,
na světlo sní musíš chodit,
Čechové ji budou ctít.
Ty, kdož máš rád poezii,
co chvíli si vrzni,
máš jazyk i fantazii,
...perem papír przni!!
dům od domu chodila,
do ložnic chtěla být zvanou,
aby radost plodila.
Okovy jí nasadili,
pás cudnosti připjali,
za katr ji posadili,
...co rukojmí zajali.
Poezie churavěla,
panna málem skonala,
jak věchýtek se jen chvěla,
jen když pannou zůstala.
Dobrá zpráva, literáti,
pro muže i pro ženskou,
má-li plodit, ...radost dáti,
nesmí zůstat pannenskou.
Má-li krásná dítka rodit,
nesmí v hladomorně tlít,
na světlo sní musíš chodit,
Čechové ji budou ctít.
Ty, kdož máš rád poezii,
co chvíli si vrzni,
máš jazyk i fantazii,
...perem papír przni!!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Bááááječnéééé a souhlasím s tebou...úsměv.
Ty, kdož máš rád poezii,
co chvíli si vrzni,
máš jazyk i fantazii,
...perem papír przni!!
09.12.2010 22:53:00 | carodejka
Souhlas naprostý!
Má tuš papír taktéž przní,
byť v mém nitru rázné „Prrr!“ zní.
Kdo nevrže v živé díře,
musí aspoň na papíře.
Krásné a příjemně provrzané odpoledne, Otíku!
04.12.2010 16:07:00 | Špáďa