Zimní království

Rampouchy
způsobují
jen krutou něhu
když jdeš
iluzí
sněhu
rudé šípky
trhej holýma rukama
ze zápěstí
poteče štěstí
a třeba
najdeš pod závějí
jak duše květin
se chvějí
v mrtvé hlíně
v beznaději...
Víš připomínáš
reinkarnaci
Janinky z Broučků
tou svojí zasmušilostí
ze srdce
co nehostí
nic než
tající cit
a ještě ti řeknu holka
- neměla bys pít
smrt umrznutím je sice sladká
no ale zkus
vykopat hrob v mrazu...
to radši
sněhovou vločkou se staň
tanči větrem
nepřestaň
klesni do bílého ticha zrady
zasměj se
pohřbi se
a neumaž se-prosím tě
jen doufám že na jaře
vykveteš
jako chudobka s rudým okrajem