Někdy se mi zasteskne ...
Někdy se mi zasteskne ...
zaslechnout tvůj hlas drahý,
uvěřit aspoň nepatrnou chviličkou,
že máš o mě zájem,
vybavím se ti, když starosti spřádáš a zacinkáš lžičkou?
Ucítíš vůni, zjeví se ti stín na dceru, nebo vzpomínku spolkneš hořkým čajem?
Bloudíš ve svých představách,
ale dosud si nic nedokázal,
mizíš v temných uvahách,
ale k svým dětěm si se ničím nezavázal!
Jakej omyl a neomalenost,
zavrhla bych ti plodnost,
nemá smysl dělat děti,
na který musíš jen platit!
Zřejmě ti to stále nedochází,
ale děti nejsou pouhou parafrází!
Vážím si svojí nejúžasnější mámy,
neodpustím ti tvoje zanechaný šrámy,
ale nedokážu pochopit tvůj princip,
posedlý šílenou závislostí,
jednou zkončíš v blázinci,
a kvůli tobě!- Odpověz, komu mám říkat tati?
Ty si to rozhodně nezasloužíš!
Nemá cenu říkat si "Že mi chybíš!"
Protože mě akorát chybí říct jednu větu:
"Mám ráda svého tátu!"
...jenže nemůžu...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Život přináší situace kdy nemůžeme nic dělat a není to alibismus. O to je to smutnější.
28.12.2010 14:25:00 | Dračičák
Tvé dílko je bolavé a jen těžko se lze vyjádřit. To, že děti prahnou po otci, či po matce, má několik důvodů, jak často bývá, že matka zakazuje, či úmyslně nedává děti otcovi, zapírá je, štve je, funguje aj v opačném případě... ovšem, pak jsou tu podstaty, kdy skutečně rodič ztratí zájem. Setkala jsem se s ženou, která se chtěla rozvést, muž jí slíbil podpis rozv. papírů, jen za podmínky, že děti budou u ně... vidíš? Proč trestat děti? Ony za nic nemohou, je to jen mezi dospělími, tak proč mají být nástrojem vyřizování si čehosi, co se mezi dospělími nepovedlo, spíše co pominulo... nemilovat neznamená nemít rád. Táta bude dycinky táta a máma zasejkc mámou... jsou rozdílné názory, jsou různě postaty... neklesej na mysl...
06.12.2010 23:04:00 | NikitaNikaT.