Jak už jsem říkala!
Já všechno zdobím zvonkohrami
abych ten cinkot, co je mi tak známý
uslyšela jen kdykoli si smyslím
aby mi proletěl mou duší i mou myslí
a aby tahle zvonkohra /alespoň jediná/
i v jiných strunu rozhrála…
…tak stojím opodál!
A vážně trochu zamyšleně
A čekám, bys promluvil k té ženě
Co ve mně cinká svými cinkrlátky
V tónech zjemněle hladkých
/ a jazyk kárám, by nikdy nezalhal…/
08.12.2010 08:46:00 | šuměnka
Žábu na klíček jsem měla...a taky diadém-pro mě byl dlouho stejně cenný jako opravdový a dodnes mám kamínek který jsem pojmenovala ve dvou letech želvička:-)Závěr básně je naprosto ...nemám slov,tahle je jedna z nejhezčích a budu se k ní často vracet...
07.12.2010 19:05:00 | la loba