Prostě depka...

Prostě depka...

Anotace: Vím že se stále opakuji ale jaký život takové verše...

Zatím štěstí jsem se nedočkal
a už tak málo času zbývá
přes všechnu snahu jsem ho nepotkal
a nevím co v osudu se skrývá.

Duše má je bolavá
a tělo těžko radost mívá
čekám jen až anděl smrti zamává
a zdravý rozum jen přítěží se stává.

Pro poslední roky života
jen velmi málo chvály
když smutek duši omotá
a zubatá už na mně mává zdáli.

I když věřím že mně miluješ
a vidím jak jsi velmi mladá
ty chmury zahnat nemůžeš
má duše přes to všechno strádá.

Jak vymanit se ze želez
jimiž osud mně smutkem sužuje
když nelze dobře žíti bez peněz
a nepomůže ten kdo mně jen lituje.

vladyka 12.10.
Autor vladyka, 07.12.2010
Přečteno 328x
Tipy 3
Poslední tipující: jitka.svobodova, Skalsky Pavel
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

moc smutné to je čtení
tak přeji víru ,lásku a naději
znovu k nalezení

08.12.2010 13:49:00 | Divoženka1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel