PANCHOVY ESEJE

CO MÁM RÁD

Když se ke mně slunce skloní.
Když nám mraky rosu roní.
Když se máma usmívá.
Když jdem spolu do kina.
Když mi padnou kopačky.
Když přijedou houpačky.
Když je sníh jak peříčko.
Když mě hladí sluníčko.
Když táta čte pohádku.
Když není čas na hádku.
Když jdu s pejskem ven.
Když je den jak sen.
Když mi voní polštářek.
Když mám plný talířek.
Když mám s Goofym povlečení.
Nad takový život není.

*********************************************

CO NEMÁM RÁD

Já nemám rád jitrnice.
Pyl rozkvetlé slunečnice.
Nemám rád zlé sudičky.
A prolhané lidičky.
Nechci mraky nad hlavou.
Nuda je mi otravou.
Skřípění brzd na vlakáči.
Když peníze nevystačí.
Když mi máma nevěří.
Když je chleba k večeři.
Takhle život nechci mít
Chci si jako dítě žít.

******************************************

MŮJ ŽIVOT TEĎ


Teď mám život dítěte.
Než mi knírek vykvete
budu žít, jak dítě má
máma bude ochrana.
Každý den mě bude učit
že by mozek měl se cvičit.
Že si nejde jenom hrát.
Že se úkol má prý psát.
Že si ruce umýt musím.
Že se vždycky říká 'prosím'.
Že se ráno česat mám.
Ať se stínů nelekám,
Až prý ze mě bude chlap
bude mě mít každý rád.

********************************************

MÉ SNY A TOUHY

Můj život je na nic
protože jsem panic.
Sním o vnadné blondýně
co mi sedí na klíně.
Nebo krásné brunetě
jak jede semnou v corvettě.
Sním o velké posteli
kde se mé touhy rozdělí.
Na ty, o které jen sním
a se kterou právě spím