Dvě lidské oči

Našel jsem v písku dvě lidské oči
Hleděly jinam – a přitom do těch mých
Proč je tak vedro? Hlava se točí
hleděl jsem skrze ně do vod tajemných

Ty oči. Ty oči byly mrtvé již
ačkoli zdálo se, že jsou plné slz
Možná, že pil jsem dnes přespříliš
a nevidím očima vně ani skrz

Vzal jsme ty oči do své dlaně
s úctou a něhou sfouknul z nich prach
Pak ale celkem polekaně
vykřik jsem : Teď mám vážně strach!

Pod těmi zraky ukrytými v písku
leskla se ještě vyprahlá ústa
zbavena dásní, zubů i pysků -
zela v nich jen díra pustá

Strachem jsem dlaň svojí sevřel
a rozmáčknul tak ony oči
Jsem ještě živí? Nebo jsem zemřel…
Kdo zamnou do temných vod vkročí?