Roztříštěné město
Roztříštěné město
Sirény poplach ječí
jako mnohokrát předtím.
Skutečné nebezpečí
sem bohužel teď letí.
Běs, hrůza a panika.
boj, boj, boj se o přežití!
Každý někam utíká.
Zkáza se dolů řítí.
Do krytů či do polí
kroky jejich spěchají.
Se smrtí teď zápolí.
Ta se s chtíčem netají.
Město je roztříštěno,
prach usedá na cesty.
Syn ti zemřel, milá ženo.
Není ani nevěsty
Listuji vzpomínkami
a ve vlastních představách,
zmítaných teď válkami,
vidím blízké na márách
A co cítili oni?
Když nic dělat nemohli.
Jen doufat, slzy ronit
a nebo se pomodlit.
jako mnohokrát předtím.
Skutečné nebezpečí
sem bohužel teď letí.
Běs, hrůza a panika.
boj, boj, boj se o přežití!
Každý někam utíká.
Zkáza se dolů řítí.
Do krytů či do polí
kroky jejich spěchají.
Se smrtí teď zápolí.
Ta se s chtíčem netají.
Město je roztříštěno,
prach usedá na cesty.
Syn ti zemřel, milá ženo.
Není ani nevěsty
Listuji vzpomínkami
a ve vlastních představách,
zmítaných teď válkami,
vidím blízké na márách
A co cítili oni?
Když nic dělat nemohli.
Jen doufat, slzy ronit
a nebo se pomodlit.
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Hodně blízké. Měla jsem tam tetu. Děkuji za ní. Už je v nebi a modlím se za ní.
18.11.2022 12:43:01 | mkinka
Já bydlím kousek od Kralup, tak je mi to také hodně blízké. Dneska už bych tu veršovánku asi napsala jinak. Přece jenom 21 a 33 je celkem rozdíl, a člověk už svět vnímá jinak. :-)
18.11.2022 13:10:16 | brunnerka