Roztříštěné město

Sirény poplach ječí
jako mnohokrát předtím.
Skutečné nebezpečí
sem bohužel teď letí.

Běs, hrůza a panika.
boj, boj, boj se o přežití!
Každý někam utíká.
Zkáza se dolů řítí.

Do krytů či do polí
kroky jejich spěchají.
Se smrtí teď zápolí.
Ta se s chtíčem netají.

Město je roztříštěno,
prach usedá na cesty.
Syn ti zemřel, milá ženo.
Není ani nevěsty

Listuji vzpomínkami
a ve vlastních představách,
zmítaných teď válkami,
vidím blízké na márách

A co cítili oni?
Když nic dělat nemohli.
Jen doufat, slzy ronit
a nebo se pomodlit.