O přestávce před češtinou

Doplněk trávníku kropí slepice culí se míč skáče kope kopáč kropí kropáč kropenatá slívka slévá objemy a směšná směs sype se krajem pod víčky spících mutantů se sekyrami v běsnících snech nočních motýlů a obleky odložili v tramvaji na kolejích sviští vítr a pluje oceánem neochoty měšťanů, vráží do zvonků na šňůrkách a ptá se na hloupé otázky. Odpovědi, otazník a vykřičník vykřičí do světa absurditu otázek. Silnice, časté nehody, krev a řev. Nikdo neřve, všichni jsou v klidu, to nekrvácí oni. Krásný úsměv obdaruje sníh a vločky k snídani s rohlíkem se špatně sype sůl do jezer a oceán vylévá se z něj, až nemůže dál a usíná na listí z marcipánu. Padá do hlubin slastné sytosti a prostírá k nicnedělání a ztrátě času, kterýžto krouží a diví se a zuří a je mu to jedno. Je velmi cílevědomý a úspěšný, ač neoblíbený, a sušiny šišek okrajem propadlá dáseň zrudla komunistická píseň zní ucha hrnců rvou se mezi sebou. Ostudy! Srší krev, stříká, třísní stěny, stěny se svírají, zavírají, přibližují, jsou tak blízko, ale nejsou přátelé. Převálcují krev, zmáčknou a zabijí. Udusí i čokoláda, otráví i květina, davy ušlapou, šlapou na kole. Mlýn mele tele maso… čítanka pro děti ve škole, lezou po stromě všechny čítanky. Čtivé povídání o kajících se stromech, jež poskytli větve sebevrahům usilujícím o klid a harmonii. Hormony se bouří a strhávají pohodu a rozum hostitele. Ceny korodují, věčný stesk zůstává, zvláště když nemáš ceny. Bezcenný zmetek. Bezzubé kolečko není k ničemu, ale ozubené je lepší. Šíp proniká pohrudnicí a pohlednice připomene krásné chvíle, ale nevrátí. Nikdy