Úkryt duše

Víš, o čem sním,
když hvězda padá,
když tvář svou měsíc
za mraky tajně skrývá

A tak se řítím do tvých snů,
pod lampou píšu veršů pár…
v tom domě bez lidí…
v zamčeném zámku, kde není bál

Když projdeme spolu městem,
s naší hvězdou,
s naším snem…
nechci se ptát, co bude dál
Vždyť ty víš…

Na dlani pár vloček sněhových
řeknou ti to, co já nepovím
Až přijde měsíc májový
něco ti napoví

Smíš si vzít
duši mou
a sám jí skrýt
celou duší svou